Tyto internetové stránky
nejsou ničím jiným, než odrazem mojí posedlosti pohyblivými obrázky.
Těžko říct, čím si mě kino tak získalo, jestli schopností vytvářet
iluze nejroztodivnějších světů, triky, zvuky… A je to
vlastně jedno.
Svoji první kameru jsem si zakoupil za všechny svoje úspory ve fotobazaru v Lazarské. Bylo to krátce před revolucí, v době, kdy jsem navštěvoval přednášky na Matematicko-fyzikální fakultě a tajně snil o tom, že budu dělat vlastní filmy. Byla to šestnáctka na pero, s dlouhým objektivem a samozřejmě bez zvuku. Zvládla v kuse natočit maximálně asi dvouminutový záběr, což bylo dobře vzhledem k ceně suroviny a jejímu zpracování. Začal jsem točit dokumenty a pošilhával po hraném filmu. Po revoluci se tu objevila první VHS videa Panasonic, která umožňovala spoluprací s kamerou poměrně přesně stříhat. Tak jsme zkusili udělat první (a vlastně i poslední) hraný film v celovečerním formátu. O jeho osudu se dočtete, stejně jako o těch ostatních, na těchto stránkách.
Absolutním zlomem byl samozřejmě nástup digitálních technologií. Přiblížil nám – hobbystům nástroje, o kterých jsme si do té doby mohli nechat jenom zdát. Skončila doba filmového pásu nastříhaného a rozvěšeného na prádelních šňůrách, jehož kousky se zdlouhavě slepovaly v přesném, předem promyšleném pořadí do jedné, dost těžko měnitelné, kompozice.
V devadesátých letech jsem zběhnul od původní učitelské profese k reklamě. Nejdřív jsem prodával a vymýšlel reklamu pro rádio a pak založil vlastní reklamní agenturu (IDEAS ADVERTISING), kterou řídím, a která mě živí, dodnes. Domácí videostřižna se pro mě stala místem úniků od každodenní reality a stresů. Zařekl jsem se, že video nebudu dělat na kšeft. A tak si na zakázky pro klienty naší agentury najímám lidi a studia zvenku, kecám jim do toho a sám si stříhám jenom pro radost. Na tomto webu chci postupně shromáždit co nejvíce svých filmů a videí. Hlavně prvotina už dost na těch celuoidových slepovaných originálech strádá a tak mám důvod to všechno vyhrabat, přepsat do dat a udělat v tom konečně trochu pořádek. Tak díky, že jste se tu zastavili ;-).
Jak možná víte, připravujeme cestu kostarického zoologa a ornitologa Josemara Mora Muñoz do České republiky. Umožníme tak jednomu mladému studentu vycestovat mimo americký kontinent a zároveň dáme šanci zájemcům u nás seznámit se se středoamerickou faunou na některé z jeho přednášek. Chcete-li nám pomoci s tímto projektem, zakupte si některý z originálů fotografií kolibříků v luxusním kovovém rámu. Celý výtěžek z prodeje půjde na úhradu nutných cestovních výdajů Josemara. Fotografie jsem pořídil letos v březnu v rezervaci Monteverde a byly vyrobeny v limitovaných edicích po 30 kusech. Cena originálu fotografie v rámu je 499 Kč.
Kostarika láká turisty na svoje kýčovitě nádherné pláže na pobřeží Karibiku i Tichého oceánu. Voda je tady čistá a teplá a pláže přitom leckde zejí prázdnotou, což je pro našince zvyklého na našlapané Středomoří skutečným rájem. I já si náležitě užil nebetyčnou euforii z toho, že mi nad hlavou nepoletují vřeštící italští haranti, ale jen hejna velkých pestrobarevných Makaů, jak zde říkají papouškům Ara Macao. Po několika hodinách plážového smažení jsem se ale stejně těšil do hor. Do oblasti mlžných pralesů.
Naše kostarická výprava nezačala právě podle mých představ. Byli jsme natěšení hlavně na zvířátka a tak jedna z našich prvních cest vedla do národního parku Manzanillo v severovýchodní části na pobřeží Karibiku. Autem jsme dojeli na cosi jako parkoviště v blízkosti pláží a dál se vydali pěšky. Po chvíli jsme se už brodili v bahně, sápali se kamsi nahoru po kluzkých kopečcích a padali zpátky dolů do bláta, abychom našli plánovaný cíl dnešní trasy. Brzy jsme to, propocení a špinaví, vzdali a vrátili se k autu s tím, že se někoho zeptáme, kde národní park přesně je.
Úžasný video, zrovna jako to první. Jsem z Klášterce a o to víc si užívám... více »
Já se tedy amatérsky věnuji fotografii jako takové, statické. Ale co Vy tady... více »
Nádhera!!!! Díky a těším se na další video. Člověk ve městě někdy zapomíná, jak... více »